Narodil jsem se do dvou rodin, které měly zajištěné bydlení ve vlastních rodinných domech na malém městě. Byl jsem zvyklý vyrůstat v tomto prostředí a nepřišlo mi vůbec divné, když jsme se s mým tátou a strýcem sami rozhodli vybudovat na zahradě altán s betonovou základovou deskou, rozdělit zahradu na okrasnou a užitkovou část, vysázet na zahradě ozdobné dřeviny a živý plot a v domě vybudovat novou kuchyň a ze staré půdy vystavět podkrovní místnosti. Sami jsme zkrátka rozhodovali o podobě nemovitostí, ve kterých jsem se cítil, že jsem doma a že mi také patří. Nedokážu si představit situaci, že bych v těchto domech bydle pouze v pronájmu a nesměl tu dělat takřka vůbec nic. Jsem velmi tvořivý člověk a vůbec nechápu nikoho, kdo bydlí v pronajatém objektu s pouze tu snáší vrtochy svého pronajímatele a nesmí svévolně na nemovitosti nic měnit.

Možná i to je důvodem k tomu, proč my Češi i Slováci rádi bydlíme ve vlastních domech a vyhýbáme se pronájmům. V České republice je to přibližně osmdesát procent obyvatel a na Slovensku dokonce devadesát sedm procent. Naproti tomu v Německu bydlí v nájmu více než polovina národa a ve Švýcarsku ještě více.

V naší zemi se zkrátka nájemnímu bydlení příliš nedaří a lidé si raději vezmou hypotéku a splácí úvěr, než aby platili někomu do jeho kapsy drahý nájem, ze kterého ve finále nic nemáte. Jen poukázku na to, že můžete v bytě nebo v domě přespat a vegetit i přes den.
Já bych se za prvé v takovém místě brzy začal nudit a rád bych svůj příbytek neustále něčím vylepšoval a za druhé by mi přišlo líto těch vyhozených peněz. Jistě, že s 100% hypotékou Nebankovní hypotéka něco přeplatíte, ale hradíte si vlastní bydlení a to je velký rozdíl, než platit nájemné a bt pomyslně stále jednou nohou na ulici, protože nikdy dopředu nevíte, jak se pronajímatel rozhodne, zda vás tam nechá bydlet deset let, anebo za dva roky bude chtít dům nebo byt prodat.